Na pozadí konfliktu na Východě, který plní přední stránky světových médií, eskaluje další problém, kterému Ukrajina v současnosti čelí a tím je havarijní stav betonového sarkofágu reaktoru č. 4 jaderné elektrárny v Černobylu.
Trable s reaktorem č.4
17. září 2014, 19:5626. dubna 1986 došlo na čtvrtém a nejnovějším reaktoru typu RBMK elektrárny v Černobylu k doposud největší jaderné havárii v dějinách lidstva. Reaktor byl v provozu pouze od roku 1983 a ironií zůstává, že ke katastrofě došlo při experimentu zaměřeném na testování funkce nouzového chlazení reaktoru, který probíhal během běžné procedury jeho vypínání. Prakticky neověřené postupy se poněkud vymkly kontrole a vedly k zcela mimořádné katastrofě. Výbuch a následné sanační práce si vyžádaly tisíce mrtvých i postižených a navždy změnily pohled veřejnosti na využívání jaderné energie. Kromě samotné Ukrajiny největší dávka záření zasáhla sousední Bělorusko.
Proces likvidace následků havárie byl završen betonovým sarkofágem, který neprodyšně překryl havarovaný reaktor. Vlivem nouzových podmínek, za kterých byly opravy vykonány a extrémně silného záření však bylo zřejmé, že i betonový sarkofág je pouze dočasným řešením. Proto se v roce 1997 skupina sedmi nejrozvinutějších ekonomik světa G-7 dohodla na vytvoření fondu (Chernobyl Shelter Fund -CSF), který by financoval výstavbu dalšího sarkofágu na postiženém reaktoru č. 4. Zvítězil technicky unikátní projekt konsorcia Novarka, které je čistě francouzským joint-venture firem Vinci Construction a Buygues Travaux Publics (50:50). Řešením je jedinečná mobilní ocelová konstrukce 165 metrů široká a víc než 100 metrů vysoká s celkovou plochou 42 000 m2 (https://www.youtube.com/watch?v=F9URUQvGE9g), která bezpečně zakryje havarovaný reaktor, jehož pomalu se rozpadající betonový sarkofág způsobuje odborníkům nemalé starosti. Konstrukce je zcela klíčová pro bezpečnou izolaci reaktoru od venkovního prostředí a dle odborníků by měla ochránit reaktor po dobu 100 let a to i v případě úplného kolapsu stále křehčího betonového sarkofágu. Uvnitř se podle odhadů stále ještě nachází asi 1,5 milionů tun radioaktivního prachu a téměř 2 000 tun hořlavých materiálů. Původně byla životnost stávajícího sarkofágu odhadnuta maximálně do konce roku 2011, takže mnoho času už nezbývá. Vedení jaderné elektrárny již v roce 2006 upozorňovalo, že dál nemůže garantovat celistvost a stabilitu stávajícího sarkofágu.
Výstavba nové konstrukce je v plném proudu, ale shromážděné prostředky stačí na financování pouze do konce tohoto roku. Na celkové dokončení projektu chybí odhadem ještě víc než 600 milionů EUR a tak nejbližší setkáni ministrů financí G-7, které se uskuteční 10. října ve Washingtonu a kterému předsedá Německo, bude mít o jedno ožehavé téma navíc. USA, Německo, Kanada, Itálie a Evropská unie už projevili ochotu navýšit financování projektu, ale Japonsko, Francie a Británie se prozatím k tomuto kroku staví velice rezervovaně.
Barbara Hendricks (SPD), německá spolková ministryně životního prostředí (plný název resortu je Ministerstvo pro životní prostředí, ochranu přírody, výstavbu a jadernou bezpečnost) se však už nechala slyšet, že dokončení stavby je neodkladnou prioritou. Jelikož v obdobném duchu k tématu CSF apelovala již v červnu na Bruselském summitu G-7 i německá kancléřka Angela Merkelová, lze očekávat, že problém financování bude vyřešen tak, aby nijak neohrozil plynulé dokončení celého projektu.
-oek-