Děkuji mým vrstevníkům a mnohem starším kolegům

Tak si tady užívám Lounge Star Alliance a v duchu děkuji mým vrstevníkům a mnohem starším kolegům, že se nepomátli jako někteří mladší z nás.

Letadlo, které mě bude přepravovat mezi kontinenty zřejmě nebude na solární pohon a ani vrtule onshore či offshore mu nebudou nikdy nic platné. Sedím v terminálu číslo tři a představa, že by byla hala vyrobena z bambusu mě děsí. Tuny konstrukční ocele, skla a betonu s ocelí uvnitř na mě působí bezpečným dojmem.

São Paulo je motorem brazilské ekonomiky. Ta není, údajně, zrovna v nejlepší kondici, ale nějak jsem to ani nepostřehnul. Stejně jako v krizi zmítané Itálii se lidé zde usmívají, baví, navštěvují restaurace a ve většině stále pracují. Brazilci se mohou na rozdíl od jiných zemí vážně radovat z bohem naděleného potenciálu ve vodních tocích. Voda skoro nikomu nevadí, jasně, až na výjimky enviromentalistů, kteří bojují proti zaplavení rodin čolků nebo zaplavení nějakých vzácných rostlin.

Kdyby se moji vrstevníci a mnoho starší kolegové pomátli, možná by Brazílie neměla ani dostatek oceli na vodní turbíny. Zdejší favelas by byly tam, kde jsou dnes nádherné moderní výškové budovy jaké i v Praze ještě dlouho neuvidíme. A já bych místo v obrovském Lounge s výhledem na prosklenou ocelovou halu seděl někde u dřevěné hospody s koňským povozem a blikajícím světýlkem od větrného mlýnku. Namísto dobé whisky popíjel kokosové mléko.

Děkuji mým vrstevníkům a mnohem starším kolegům