„Mining securities are not the thing for widows and orphans or country clergymen, or unworldly people of any kind to own. But for a businessman, who must take risks in order to make money; who will buy nothing without careful, thorough investigation; and who will not risk more than he is able to lose, there is no other investment in the market today as tempting as mining stock.“
Charles H. Dow (1879)
Ty horší předpovědi mluví o 20-ti letém komoditním medvědím trhu, přičemž rok 2016 by měl být jeho pátým rokem. K hlavním škodám údajně a naštěstí dochází v prvních 6-ti letech takového super-dlouhého medvědího cyklu.
Paradoxně dnes nebudu bojovat za jádro. Nabývám totiž delší dobu dojmu, že přes známou averzi k jádru je na tom uhelný sektor psychologicky dnes ještě hůř. Myslím tím na prvním místě Spojené státy americké a známá esa v Evropě. Čína je svou produkcí a spotřebou uhlí největší světové eso, ale v Číně asi funguje spousta věcí jinak a kvantita je jenom jedním z hlavních ukazatelů.
Pod ochranu před bankrotem či do režimu bankrotu se už v USA dostali giganti typu Arch Coal, Alpha Natural Resources či Walter Energy. Z pohledu aktuálních cen dluhopisů to nemá ještě zcela vyhráno ani Peabody Energy. Z těch velkých je zdravě zadlužena s ohledem na časování splátek společnost Cloud Peak Energy. Na burze není Murray Energy Corporation, největší producent uhlí z hlubinných dolů v USA. Mezi prvních šest hlavních hráčů ještě patří Rio Tinto Group, ale ten není zaměřen většinově na uhlí.
Společnost Walter Energy byla v roce 2013 až na 14-té příčce producentů uhlí v USA a soustředila se na tzv. metalurgické uhlí, tj. černé uhlí s vysokou výhřevností. To bývá těženo převážně v hlubinných dolech a s vyššími náklady. Společnost však provozovala hlubinné i povrchové doly v USA, Kanadě a UK a také koksovny a vrty na metan.
Alpha Natural Resources produkovala asi 43 procent metalurgického uhlí a zbytek pro energetiku. V roce 2014 měla tržby 4.3 miliardy USD. Arch Coal měl podobné tržby v létech 2011 a 2012, ve stejnou dobu se tržby Peabody Energy pohybovaly kolem 8-mi miliard USD ročně. Akcie Peabody Energy však ze svých výšin v roce 2011 také spadly o 99 procent.
Na výrobě elektrické energie se uhlí podílí v USA skoro 38-mi procenty, v Číně asi 72-mi procenty a celosvětově podíl uhlí na výrobě elektrické energie činí 39 procent.
Ve světě se ročně vyrobí asi 1.6 miliardy tun surového železa a používají se vesměs technologie, které se bez metalurgického uhlí neobejdou.
Velikost producentů uhlí je patrna z grafu 1 – měřeno kumulativní produkcí CO2 za období let 1988 a 2013. Zajímavé je např. srovnání společností s Polskem nebo Ruskem. Graf 2 ukazuje sílu konzumu uhlí ve světě. Konzum Polska, Německa nebo Ruska ve srovnání s Čínou, USA nebo Japonskem je také zajímavý. Angažovanost bank v uhelném byznysu je patrná z grafu 3.
Zadlužení uhelných společností se v prostředí nízkých cen plynu z břidlic, propadu cen ropy, politické propagace obnovitelných zdrojů energie a globálnímu tažení proti CO2 stalo smrtelné. Uhlí se v takto navařeném mixu dostalo logicky tam kde je a s nim i jeho producenti. Jedno je však jisté, jeho spotřeba pro metalurgii významně klesat nebude a totéž platí pro energetiku. Vytěsnění uhlí se ještě dlouhá desetiletí bude odehrávat velice pomalu. Otázkou je jeho nadprodukce a s tím souvisejících cen. Měly by se však zase vracet do nového normálu.
Společnosti, které přežijí a podaří se jim obnovit ztrátu důvěry akcionářů dostanou šanci znovu růst. V případě Peabody Energy nebo Cloud Peak Energy to může být i skokově likvidací krátkých pozic. Ty se u Peabody Energy dnes pohybují okolo 36-ti procent a u Cloud Peak Energy 21 procent obchodovatelných akcií. O něco více budeme vědět poměrně brzy. Peabody Energy ohlásí výsledky za uplynulý rok 11. února, Cloud Peak Energy 17. února. Ten první je větší a s většími problémy, ten druhý je menší, zato bezpečnější přístav.
Tabulka: Hlavní producenti uhlí v USA
Graf 1: 35 největších soukromých nebo státních producentů uhlí podle produkce CO2 a metanu, kumulovaně 1988-2013 (miliardy tun CO2, metan je převeden na ekvivalent CO2)
Graf 2: 15 největších konzumentů uhlí na světě (2014)
Graf 3: Big Money, Small Future (Small Future z pohledu Energiewende)
